Supra dalekohledy

Přechod Venuše 2012 - Cotkytle, Lázek

    Příštího přechodu Venuše se přes sluneční kotouč nejspíš nikdo ze současníků již nedočká, proto většina amatérských astronomů se tento pěkný úkaz snažila pozorovat. Počasí bylo velmi nejisté a tak se s dalekohledy vyrazilo na různá místa republiky s tím, že někomu se snad oblačnost roztrhá a přechod bude vidět. Stalo se neuvěřitelné – počasí vyšlo na většině stanovišť a tak si nyní můžete přečíst reportáž z toho našeho stanoviště.

    Po úspěšném zhlédnutí přechodu Venuše v roce 2004 jsme s kolegy z Pražské pobočky plánovali pozorování dalšího přechodu 2012 z Austrálie. Připadalo v úvahu spojení do jednoho zájezdu s pozorováním prstencového zatmění Slunce 20. května 2012 v Číně. 8 let je ale dlouhá doba a plány vzaly za své, když se při podrobném studiu zjistilo, že přechod Venuše bude částečně viditelný i od nás a červnové počasí dává velkou šanci na pozorování.

    Transit Venuše se prvně zmínil již při přípravě letošní průkazky ČAS, na které se motiv transitu objevil. Naše reálné přípravy ovšem nastaly až týden před samotným úkazem. Vedle počasí, které je zatím v horizontu 5-7 dní neplánovatelné, jsme začali s prstem na mapě vyhlížet místa, odkud by se dal pozorovat východ Slunce na nulovém, ničím nerušeném horizontu. Míst jsme vybírali víc právě pro případ postupující oblačnosti. Mezi favority v prvním kole patřily zejména Šerlich v Orlických horách, Kozákov v Českém ráji, Březina u Uhlířských Janovic, ale i hřbet Ládví v Praze. Meteomodely se postupně zpřesňovaly, až v úterý 5. června odpoledne bylo jasno, že jasno bude jen se štěstím a čím více na východ se pohneme, tím pravděpodobnější bude mraky nerušený průběh pozorování. Narychlo jsme tedy ještě vybírali další místa a volba padla na vrch Lázek (714 m) u Lanškrouna nebo Val (788 m) u Králíků. Volba byla naslepo, neboť nikdo z nás ty kopce v reálu neviděl, vycházeli jsme z turistických map, aplikace Google Earth a fotek z internetu a nepříjemné překvapení jako závora nebo nesjízdná cesta na místě nebylo vyloučeno.

    V úterý během dne nastalo balení techniky, kompletace všech redukcí, hranolů, adaptérů a dalších čudlů přičemž pojistkou byla opět všemocná lepící páska. Svůj čas si vybralo i balení a rozmotávání kabelů napájecích, ovládacích, počítačových a dalších a to nejlépe vše dvakrát, kdyby jeden nefungoval. Okolo desáté večer jsme vyrazili z Prahy směrem na východ. Obloha zatažená kompaktní dekou se začala u Hradce protrhávat, i Měsíc byl chvílemi vidět. U Ústí nad Orlicí byl již jasně vidět pás jasné oblohy na východě a v cíli byla jasná již více než polovina oblohy. Za necelé tři hodinky jsme dosáhli nejbližšího sídla, obce s neuvěřitelně klikatou silnicí a s názvem záhadným – Cotkytle.

     Už cestou jsme zjistili, že původ názvu je spojením německého zott a kytle tedy chlupatá halena. Reakce všech, kdo se nás průběžně ptali, kde pozorujeme, byly stejné:
”Ahoj, kde jste?”
”Na kopci u Cotkytle.”
”Co?”
”U Cotkytle.”
”Prosím? Nedělej si srandu, kde jste?”
”No kopec Lázek u Cotkytle, kousek Lanškrouna.”
”Aha, já myslel, že je to v Číně.”

     Pohled do Měsícem osvětlené krajiny se široce otevřeným výhledem od severozápadu až k jihovýchodu byl nádherný a rozpouštějící se oblačnost dávala uklidňující pocit. Okolo druhé hodiny ranní si ti šťastnější okukovači vytáhli stativy a my dokumetárníci začali ustavovat paralaktické montáže a prohlíželi obzor, kde nás mírně znervóznily sloupy vysokého napětí na severovýchodě. Svítání začalo prakticky na severu a světlající obzor se zvolna přesouvá k východu, rovná linie mraků se rozpadá a z oparu vykukuje i 40 km vzdálený vysílač na Pradědu. Jediným velmi mírným kazem na kráse jsou totálně mokré boty, neboť naše louka skoro plave od spadlé rosy. Po půl páté je přírodní scéna i technika prakticky připravená a všichni s napětím sledujeme, kde se vynoří Slunce s pihou.

     Za deset minut pět vychází Slunce s jasně viditelnou Venuší na disku. Venuše ještě dlouhou dobu po východu díky neklidu vzduchu nepřipomíná ani zdaleka kulatou planetu. V tu chvíli začíná i série hlášek, které vyvolávají salvy smíchu ostatních. Na louce je 7 dalekohledů, které mají připojenou nějakou elektroniku a kde mohou nastat problémy. A prakticky simultánně také nastávají podle Murphyho zákona „co se může pokazit se pokazí“. Vápníkový fi ltr v refraktoru nejde mechanicky doostřit a GoTo montáž nesoucí tento dalekohled po 5ti minutách činnosti vyhodnocuje, že stačilo a opakovaně zdechne. Naváděný katadioptr nejde před svítáním opakovaně ustavit a ve chvíli, kdy se odhalí příčina jsoucí, jak jinak, mezi klávesnicí a židlí se podaří surově utrhnout konektor od napájení. Známá hláška ze zatmění v Turecku „Kdybych tu měl soustruh …“ je modifi kována na pájku. EQ-6tka nesoucí 150mm H-Alfa dalekohled výstražně bliká, což pro nezasvěcené znamená, že má slabé napájení a to i přesto, že jí „krmí“ 105Ah silná autobaterie běžně používaná v autobusech. Ukazuje se, že tenkým kabelem do 12V rozbočovače se prostě 10-12 A pro montáž, kameru a notebook neprotlačí. Nepotřebné odpojit. Záhy hlásí widle (oblíbený výraz pro systém Windows), že nevidí kameru a to přesto, že před dvěma dny s ní bezproblémově pracovaly. Stejná hláška se po chvíli line i od sousedů, což budí dojem widlostávky.

     Do kolen nás žene hláška, že nabitá baterie do videokamery je doma v nabíječce. Smích mě přejde ve chvíli, kdy v klíčový okamžik zjišťuji, že připravená čistá karta do foťáku zůstala doma na pracovním stole a ve foťáku je karta s volnou kapacitou tak na 2 – 3 snímky. Vrcholem je hlasité kletí nad faktem, že Windows 7 stále sveřepě hlásí kameru dávno odpojenou a nechtějí vidět kameru nově a opakovaně připojenou. Tentokrát zasahuje kolega a drží mi před nosem volný konec kabelu kamery, kterou ty widle opravdu, ale opravdu vidět nemohou. Poslední, ale nakonec šťastně vyřešeným problémem je hláška od počítače „Houstone, máme problém, do T3 je 7 minut, kapacita baterie 2 minuty.“ Nakonec vše skončí dle předpokladu, Venuše na Slunci nezůstala a 6:55 opustila definitivně sluneční disk. Přes všechny taškařice máme materiálu dost a dost a jen 22 minut záznamu okolo okamžiků T3➙T4 zabírá na disku 26 GB.

     Sluncem osvětlená krajina se ukazuje v nádherných barvách a dává vyniknout bezchybnému výběru pozorovacího stanoviště. Zavčasu se vzbudil a přechod pozoroval desetiletý plyšák Albert i se stejně starým Matějem, kterému až po několika hodinách dochází výjimečnost jevu a nahlas bádá, zda další přechod v roce 2117 mají šanci vidět jeho budoucí děti. Konstatování ”Je po přechodu” komusi přivede na mysl vtípek o babičku kárajícím policistovi ”Po přechodu babičko, po přechodu! Už dávno panáčku … .” Daleký výhled, syté pozdně jarní barvy a zdárný průběh celého přechodu evokuje spokojenou atmosféru a jen líně balíme spoustu techniky a s příslovečnými padajícími víčky, zapřenými sirkou dojíždíme domů resp. do práce. A kdy že je další? Inu Venuši přes Slunce už za svého života neuvidíme, ale Merkur nám podobné divadlo předvede 9. května 2016. A to zase není tak daleko.

Tento článek byl otištěn ve věstníku Pražské pobočky České astronomické společnosti Corona Pragensis.

Jan Zahajský 8.6.2012



výrobek
Dalekohled LUNT LS152THa/B1800 SLUNEČNÍ 152/...

Špičkový kompletní dalekohled pro pozorování Slunce v čáře H-Alfa (656.3nm). Průměr objektivu 152mm, ohnisková vzdálenost 900mm, zaostřování bezvůlovým výtahem Feather Touch typu Crayford s převodem do jemna 1:10. Hledáček Televue Sol-Searcher. Upínací

397 000 Kč s DPH Detail produktu Není skladem

výrobek
Dalekohled LUNT LS152THa/B1200 SLUNEČNÍ 152/...

Špičkový kompletní dalekohled pro pozorování Slunce v čáře H-Alfa (656.3nm). Průměr objektivu 152mm, ohnisková vzdálenost 900mm, zaostřování bezvůlovým výtahem Feather Touch typu Crayford s převodem do jemna 1:10. Hledáček Televue Sol-Searcher. Upínací

381 000 Kč s DPH Detail produktu Není skladem
dalekohled
0.414565086365