Supra dalekohledy

Amatérská radioastronomie

Vedle nejběžnějšího amatérského pozorování - pozorování vizuálního a astrofotografie se zvolna, s přibývajícími možnostni technického vybavení rozšiřuje i pozorování radioastronomické.

Co je amatérská radioastronomie? Obecně řečeno, radioastronomie je vědný obor, který studuje objekty ve vesmíru, které vyzařují radiové vlny. Využívá poznatků fyziky, astronomie, elektroniky a informační technologie k vytvoření speciálních zařízení - radioteleskopů, které jsou schopny tyto radiové vlny zachytit. Aby bylo možné zachytit slabé radiové záření, radioteleskopy bývají vybaveny parabolickými anténami velkých rozměrů - o průměrech větších než 100 m, anebo se používají synchronizované soustavy několika menších antén (kupř. o průměru 25 m). Pokud profesionální radioastronomie používá zařízení tak enormních rozměrů, je možné, aby mohli amatéři zachytit radiové signály z vesmíru?

V současné době díky firmě PrimaLuceLab, která vyrábí kompletní amatérské radioteleskopy, se mohou radioastronomií zabývat také amatéřští radioastronomové, aniž by museli zdolávat technické obtíže při stavbě těchto zařízení, jako tomu bylo v minulosti. Jaké signály lze zaznamenat radioteleskopem pro amatérskou radioastronomii (kupř. SPIDER 230)? Radiové signály z vesmíru jsou nejen velmi slabé, pokud odhlédneme od radiových vln vyzařovaných naší nejbližší hvězdou - Sluncem, ale navíc se špatně identifikují kvůli šumu v pozadí. Abychom radiový signál z vesmíru zachytili, je nutné použít speciálně vyvinuté přijímače (jako např. RAL10) a antény největších přijatelných rozměrů (jako je WEB 230).

Použití těchto přístrojů však má svá omezení a vznikají přitom problémy, které je potřeba znát a brát v úvahu. Signál přijímaný a zesílený radioteleskopem obsahuje i nezanedbatelný šum pozadí. Intenzita signálu je ovlivňována provozní teplotou jednotlivých součástí, proto je potřeba počítat s těmito odchylkami (což lze jednoduše zjistit) a nepřipisovat je zdroji radiových vln. Antény s velkými rozměry (o průměru větším než 10 metrů) jsou schopny přijímat velmi slabé signály z vesmíru, ale mají velké náklady na pořízení a obsluhu. Z těchto důvodů firma PrimaLuceLab vyvinula parabolickou anténu WEB 230, která se vyznačuje nižší hmotností a menším odporem vzduchu při možnosti instalace na nepříliš nákladné equatoreální montáži s automatickým GOTO systémem a sledovacími (tracking) funkcemi. Průměr antény je omezen na 2,3 metru, což je mnohem menší než profesionální přístroje.

Vezmeme-li v úvahu tato omezení, jaká pozorování můžete provádět v amatérské astronomii? S malým radioteleskopem (jako je SPIDER 230), můžete zachytit a nahrávat signál z nejsilnějších radiových zdrojů ve vesmíru. Seznam objektů není dlouhý a liší se v závislosti na provozním kmitočtu odvozeném z fyzikálních vlastností jednotlivých objektů. Některé zdroje záření ve skutečnosti vyzařují více rádiových vln na vysokých frekvencích (my se na ně odkazujeme jako na tepelné zdroje), a proto je RAL 10 přijímač (který zaznamenává 11,2 GHz) vhodný pro sledování těchto objektů. Z těchto zdrojů radiového záření lze zmínit Slunce, Měsíc, Orion A (což odpovídá zdroji v mlhovině v Orionu, M42) nebo Taurus A (což odpovídá zdroji v Krabí mlhovině M1).

Další objekty vyzařují více radiového záření na nízkých frekvencích (hovoříme o nich jako netepelných zdrojích) a vyžadují přijímače, které aznamenávají nižší frekvence (jako nový model, k dispozici brzy, který bude zaznamenávat vlny na frekvenci 1420 MHz). Tyto objekty můžeme najít ve středu naší galaxie (Sagittarius A), v Cassiopeia A a Cygnus A.  Volba frekvencí záznamu závisí na ceně, kterou je ochoten zákazník zaplatit, a na místě, kde budete chtít radioteleskopická pozorování provozovat. Radioteleskopy pro vysoké frekvence (nad 3 GHz, při vlnové délce v řádu cm), nevyžadují velkou parabolickou anténu, přijímač může mít nízké náklady (které se liší v závislosti na konstrukci a technologii), a mohou být instalovány, aniž by byly příliš rušeny interferencemi, i v obydlených místech.

Protipólem pak budou přístroje zaznamenávající nižší frekvence (decimetrové nebo metrové vlny), které vyžadují větší průměr antény (např. v pásmu 1420 MHz je nutné používat parabolickou anténu alespoň o průměru přes 2 metry, vhodnější 3 m). Protože tato zařízení mají vyšší nároky na podpůrnou mechaniku a jsou citlivější na umělý šum, měla by být vzdálena od rušných silnic a průmyslových objektů. I přijímač bude obecně dražší, ale tento přístroj bude mít tu výhodu, že zaznamená větší počet rádiových zdrojů oproti modelu s vyšší frekvencí.

Více na: http://www.primalucelab.com/radioastronomy/blog/amateur-radio-astronomy-radioastronomia-amatoriale#sthash.KDWFBlcp.dpuf

 


Produkty nenalezeny

dalekohled
0.410615921021